Archiv rubriky: PO

Požární ochrana

Umístění HP

dle § 3 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Umístění hasicího přístroje musí umožňovat jeho snadné a rychlé použití.

Hasicí přístroj se umísťuje tak, aby byl snadno viditelný a volně přístupný. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroj umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace z hlediska jejich rozmístění (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje se umísťují v místech s nejvyšší pravděpodobností vzniku požáru nebo v jejich dosahu.

Volba druhů a typů hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti. Při tom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují:

  • na svislé stavební konstrukci (na stěně) – rukojeť musí být max. 1,5 m nad podlahou; nebo
  • na vodorovné stavební konstrukci (na podlaze) – pokud jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu (řetízek, úchytka).

V dopravních prostředcích a na strojích se hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob, mohou být vodorovně, avšak zajištěny proti pohybu.

Označení a vybavení HP

dle § 9 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

Každý hasicí přístroj musí být opatřen:

  • plombou spouštěcí armatury,
  • kontrolním štítkem.

Kontrolní štítek musí být trvale čitelný a viditelný při pohledu na hasicí přístroj (nevylučuje-li to jeho konstrukční provedení), nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

Kontroly a údržba hasicích přístrojů

dle § 9 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Aby hasicí přístroj splnil svoji funkci, musí být provozuschopný, tedy udržován v řádném technickém stavu. Provozuschopnost (např. při kontrolách prováděných Hasičským záchranným sborem) se prokazuje dokladem o kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Kontrola hasicího přístroje se provádí:

  • nejméně jednou za rok (pokud např. dokumentace výrobce nestanoví jinak) nebo
  • po každém použití nebo
  • vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti, např. při mechanickém poškození, při nesprávném tlaku (hodnotu provozního tlaku lze odečítat z manometru).

První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle 1 rok před jeho instalací.

Periodická zkouška (povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu), tedy podrobnější kontrola, se provádí:

  • jednou za 3 roky u hasicích přístrojů vodních a pěnových,
  • jednou za 5 let u ostatních hasicích přístrojů.

Kontroly, údržbu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou provádět jen osoby s odbornou kvalifikací, v souladu s vyhláškou č. 246/2001Sb.

Rozdělení hasicích přístrojů

Hasicí přístroje můžeme rozdělit na hasicí přístroje:

  • přenosné
  • přívěsné
  • pojízdné

Definice (dle § 1 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)):

Věcné prostředky požární ochrany jsou prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky.

Hasicí přístroje dále rozdělujeme podle typu náplně:

  • práškové,
  • sněhové (plynové – CO2)
  • pěnové
  • vodní
  • halonové

Jak vybrat vhodný hasicí přístroj?

Vhodnost a použití hasicích přístrojů je závislá na hořlavé látce, na účinku hasební látky a znalosti prostoru, kde má být hasicí přístroj použit. Nejčastěji se v objektech používají hasicí přístroje přenosné, hasicí přístroje pojízdné se používají v podmínkách na některých provozech. Liší se pouze ve způsobu uvedení do činnosti a v objemu hasiva.

Jak hasicí přístroj používat?

Správné použití je graficky znázorněno na každém hasicím přístroji a je doplněno krátkým popiskem. Hasební zásah provádějte vždy po směru větru a hořící plochu haste od kraje. Hasicí přístroj lze použít opakovaně. Po každém použití hasicího přístroje zajistěte jeho opětovné naplnění u odborné servisní firmy. Naplnění a kontrolu hasicího přístroje je nutné zajistit i po krátkém použití, vyhnete se tak komplikacím souvisejícím s nedostatkem hasiva při dalším použití hasicího přístroje.

Jak jsou hasicí přístroje konstruovány?

Hasicí přístroje jsou konstruovány tak, aby jejich používání a manipulace s nimi byla jednoduchá, aby neměly velkou hmotnost a byly spolehlivé. Vzhledem k omezenému množství hasiva a omezené době činnosti jsou používány především na začínající požáry, kdy je možno ještě bezpečně hasící přístroje použít. Hasicí přístroje se skládají z tlakové nádoby s hasivem, armatur, manometrů apod. Mohou být pod stálým tlakem (v tomto případě je hasivo vytlačováno hnacím plynem po uvedení do činnosti) nebo mohou být konstruovány tak, že vně nebo uvnitř přístroje je tlaková láhev nebo patrona s výtlačným plynem (v tomto případě dojde k vytlačení hasiva z přístroje až po otevření ventilu tlakové láhve, např. u pojízdných hasicích přístrojů, nebo po naražení přístroje nárazníkovou armaturou).