Archiv autora: Kosi

Preventivní požární prohlídky

dle § 12, 13 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně patří mezi povinnosti právnických osob a podnikajících fyzických osob podle zákona o požární ochraně.

Tyto pravidelné kontroly se zabezpečují formou preventivních požárních prohlídek a prověřováním dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Předmětem preventivních požárních prohlídek je vždy zjišťování stavu zabezpečení požární ochrany u právnických osob a podnikajících fyzických osob, způsobu dodržování podmínek požární bezpečnosti a prověřování dokladů o plnění povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Cílem preventivních požárních prohlídek je odstranění zjištěných závad a odchylek od žádoucího stavu. Lhůty k odstranění zjištěných požárních závad navrhuje osoba provádějící preventivní požární prohlídku.

Preventivní požární prohlídky se provádějí ve všech objektech a zařízeních, kde právnické osoby a podnikající fyzické osoby provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím (tzn. činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů).

V objektech a zařízeních, kde právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby provozují činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí, se preventivní požární prohlídky provádějí v provozech, ve kterých se na pracovištích pravidelně vyskytují současně nejméně 3 osoby v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli nebo veřejnost, popř. v dalších objektech nebo zařízeních, pokud tak určí provozovatelé těchto činností.

Provedení preventivní požární prohlídky se dokládá záznamem do požární knihy, popř. jiným prokazatelným způsobem. Záznam o preventivní požární prohlídce musí být sepsán bezprostředně po jejím provedení.

Záznam o preventivní požární prohlídce obsahuje:

  • datum provedení,
  • označení objektu a pracoviště,
  • zjištěné skutečnosti,
  • navržená opatření, stanovení způsobu a termínů jejich splnění,
  • jméno a podpis osoby, která záznam provedla,
  • jméno a podpis vedoucího zaměstnance kontrolovaného pracoviště nebo jiné určené osoby,
  • záznam o splnění navržených opatření.

Systém provádění preventivních požárních prohlídek a způsob vedení záznamů lze podrobně upravit schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany).

Preventivní požární prohlídky se provádějí v následujících lhůtách:

  • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti s vysokým požárním nebezpečím, nejméně jednou za 3 měsíce,
  • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím, nejméně jednou za 6 měsíců,
  • v objektech a zařízeních, kde jsou provozovány činnosti bez zvýšeného požárního nebezpečí (uvedené výše), nejméně jednou za rok.

Tyto lhůty mohou být zkráceny schváleným posouzením požárního nebezpečí nebo dokumentací požární ochrany zpracovanou na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany).

Pravidelné kontroly dodržování předpisů o požární ochraně se zabezpečují prostřednictvím odborně způsobilé osoby, technika požární ochrany nebo preventisty požární ochrany.

Kontroly se soustředují také na hasicí přístroje, jejich umístění, viditelnost.

Odborná způsobilost v požární ochraně

(dle § 11 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů)

Vyhláška rozeznává:

  • Odborně způsobilá osoba
  • Technik požární ochrany
  • Preventista požární ochrany

ODBORNĚ ZPŮSOBILÁ OSOBA

  • Plnění povinností podle § 6a odst. 1, § 16 odst. 1 a § 16a zákona o požární ochraně mohou zabezpečovat pouze odborně způsobilé osoby. Jedná se o následující:
    • zabezpečit posouzení požárního nebezpečí z hlediska ohrožení osob, zvířat a majetku a plnění dalších povinností na úseku požární ochrany u činností s vysokým požárním nebezpečím,
    • provádět odbornou přípravu preventistů požární ochrany u činností s vysokým požárním nebezpečím,
    • provádět odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek u činností s vysokým požárním nebezpečím.
  • Odborně způsobilými osobami jsou:
    • znalci a znalecké ústavy v základním oboru požární ochrany zapsaní v seznamu znalců a znaleckých ústavů vedených krajskými soudy,
    • fyzické osoby, které jsou absolventy škol požární ochrany nebo absolventy vysokoškolského studia, jehož součástí je ověřovací program pro odbornou způsobilost na úseku požární ochrany schválený Ministerstvem vnitra,
    • fyzické osoby, které složily zkoušku odborné způsobilosti před komisí ustavenou Ministerstvem vnitra,
    • příslušníci Hasičského záchranného sboru České republiky (podle zákona č. 238/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů)HotwordStyle=BookDefault; .
  • Výše uvedeným fyzickým osobám vydá Ministerstvo vnitra osvědčení o odborné způsobilosti. Ministerstvo může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti odborně způsobilé osoby vykazuje závažné nedostatky.
  • Činnost odborně způsobilé osoby může být vykonávána:
    • v pracovněprávním vztahu (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;HotwordStyle=BookDefault;  nebo
    • na základě zvláštního zákona (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů).
    • Osoba odborně způsobilá má odbornou způsobilost i k výkonu činnosti technika požární ochrany.

TECHNIK POŽÁRNÍ OCHRANY

-Plnění povinností vyplývajících z § 5, 6, § 16 odst. 1 a § 16a mohou zabezpečovat technici požární ochrany. Jedná se o následující:

 

  • zabezpečovat v potřebném množství a druzích požární techniku, věcné prostředky požární ochrany (např. přenosné hasicí přístroje) a požárně bezpečnostní zařízení (např. hydranty, požární dveře) a udržovat Hasicí přístroje  v provozuschopném stavu,
  • vytvářet podmínky pro hašení požárů a pro záchranné práce, umístění pro hasicí přístroje
  • dodržovat technické podmínky a návody vztahující se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
  • označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany (např. přenosné hasicí přístroje) a požárně bezpečnostní zařízení (např. hydranty, elektrická požární signalizace),
  • pravidelně provádět preventivní požární prohlídky, jak jsou umístěny hasicí přístroje
  • umožnit orgánu státního požárního dozoru provedení kontroly plnění povinností, tzn. poskytovat mu požadované doklady, dokumentaci a informace,
  • bezodkladně oznamovat územně příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru krajeHotwordStyle=BookDefault;  každý požár vzniklý při činnostech právnických osob nebo podnikajících fyzických osob nebo v prostorách, které vlastní nebo užívají.
  • při spalování hořlavých látek na volném prostranství stanovit opatření proti vzniku a šíření požáru, toto spalování včetně navrhovaných opatření předem oznámit územně příslušnému hasičskému záchrannému sboru kraje,
  • u činností se zvýšeným požárním nebezpečím a s vysokým požárním nebezpečím:

 

  • stanovit organizaci zabezpečení požární ochrany,
  • prokazatelným způsobem stanovit a dodržovat podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností, případně technologických postupů a zařízení, nejsou-li podmínky provozování činností a zabezpečování údržby a oprav zařízení stanoveny zvláštním právním předpisem,
  • zajišťovat údržbu, kontroly a opravy technických a technologických zařízení způsobem a ve lhůtách stanovených podmínkami požární bezpečnosti nebo výrobcem zařízení,
  • stanovit z hlediska požární bezpečnosti požadavky na odbornou kvalifikaci osob pověřených obsluhou, kontrolou, údržbou a opravami technických a technologických zařízení, pokud to není stanoveno zvláštními právními předpisy (např. vyhl. č. 50/1978 Sb., o odborné způsobilosti v elektrotechnice)HotwordStyle=BookDefault;  a zabezpečit provádění prací, které by mohly vést ke vzniku požáru, pouze osobami s příslušnou kvalifikací,
  • mít k dispozici požárně technické charakteristiky vyráběných, používaných, zpracovávaných nebo skladovaných látek a materiálů potřebné ke stanovení preventivních opatření k ochraně života a zdraví osob a majetku.
  • u činností se zvýšeným požárním nebezpečím provádět:
  • školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně
  • odbornou přípravu preventistů požární ochrany
  • odbornou přípravu zaměstnanců zařazených do preventivních požárních hlídek
  • školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně
  • u činností s vysokým požárním nebezpečím provádět:
  • školení vedoucích zaměstnanců o požární ochraně
  • školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně

-Odborná způsobilost k výkonu funkce technika požární ochrany se získává složením zkoušky odborné způsobilosti před komisí Ministerstvem vnitra.

-Technikům požární ochrany vydá Ministerstvo vnitra osvědčení o odborné způsobilosti. Ministerstvo vnitra může na návrh orgánu státního požárního dozoru rozhodnout o odejmutí osvědčení tomu, kdo při výkonu činnosti technika požární ochrany vykazuje závažné nedostatky.

Činnost technika požární ochrany může být vykonávána:

 

  • v pracovněprávním vztahu (zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů;HotwordStyle=BookDefault;  nebo
  • na základě zvláštního zákona (zákon č. 455/1991 Sb., živnostenský zákon, ve znění pozdějších předpisů).

 

Technik požární ochrany má odbornou způsobilost i k plnění úkolů preventisty požární ochrany.

PREVENTISTA POŽÁRNÍ OCHRANY

  • Plnění úkolů podle § 5 odst. 1 písm. d) a e) a § 16a odst. 1 písm. c) zákona o požární ochraně může vykonávat preventista požární ochrany. Jedná se o následující:
  • označovat pracoviště a ostatní místa příslušnými bezpečnostními značkami, příkazy, zákazy a pokyny ve vztahu k požární ochraně, a to včetně míst, na kterých se nachází věcné prostředky požární ochrany (např. přenosné hasicí přístroje) a požárně bezpečnostní zařízení (např. hydranty, elektrická požární signalizace),
  • pravidelně kontrolovat dodržování předpisů o požární ochraně a neprodleně odstraňovat zjištěné závady, tzn. provádět preventivní požární prohlídky, umístění pro hasicí přístroje
  • provádět školení ostatních zaměstnanců o požární ochraně u činností se zvýšeným požárním nebezpečím.

 

  • Preventista požární ochrany vykonává činnost na základě absolvování odborné přípravy

 

Požární poplachové směrnice

(dle § 32 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

Požární poplachové směrnice vymezují činnosti zaměstnanců, popřípadě dalších osob při vzniku požáru.

Požární poplachové směrnice obsahují:

  • postup činnosti osoby, která zpozoruje požár,
  • způsob a místo ohlášení požáru (např. osobně v recepci hotelu),
  • způsob vyhlášení požárního poplachu pro zaměstnance, popř. jednotku hasičského záchranného sboru podniku nebo jednotku sboru dobrovolných hasičů podniku (např. rozhlasem – vyhlásit „kód 3000“),
  • postup osob při vyhlášení požárního poplachu (např. zajištění evakuace a pomoci při zdolávání požáru),
  • telefonní číslo ohlašovny požárů (pokud je zřízena),
  • telefonní čísla tísňového volání,
  • telefonní čísla pohotovostních a havarijních služeb dodavatelů elektrické energie, plynu a vody.

Požární poplachové směrnice se zveřejňují tak, aby byly dobře viditelné a trvale přístupné pro všechny osoby vyskytující se v daném prostoru (v místě provozované činnosti).

Stanoví-li tak schválené posouzení požárního nebezpečí nebo dokumentace požární ochrany zpracovaná na základě stanovení podmínek požární bezpečnosti (např. Stanovení organizace zabezpečení požární ochrany), prověřuje se účinnost opatření uvedených v požárních poplachových směrnicích nejméně jednou za rok formou cvičného požárního poplachu. Vyhlášení cvičného požárního poplachu se předem oznámí příslušnému operačnímu středisku hasičského záchranného sboru kraje. Cvičný požární poplach se vyhlašuje pro osoby, které jsou v pracovním poměru nebo obdobném pracovním vztahu k provozovateli činnosti.

Dokumentaci zpracovává, popř. vede odborně způsobilá osoba nebo technik požární ochrany.

Dokumentaci schvaluje:

  • statutární orgán právnické osoby nebo jím pověřený vedoucí zaměstnanec,
  • podnikající fyzická osoba nebo její odpovědný zástupce před zahájením činnosti, k níž se dokumentace vztahuje.

Druhy dokumentace požární ochrany

(dle § 27 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

Právnické osoby a podnikající fyzické osoby, které provozují činnosti se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím (tzn. činnosti uvedené v § 4 odst. 2 a 3 zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění pozdějších předpisů), jsou povinny zpracovávat předepsanou dokumentaci požární ochrany, plnit podmínky požární bezpečnosti v ní stanovené a dokumentaci udržovat v souladu se skutečným stavem.

Dokumentací požární ochrany se stanovují podmínky požární bezpečnosti provozovaných činností a prokazuje se plnění některých povinností stanovených předpisy o požární ochraně.

Dokumentaci požární ochrany tvoří:

  • dokumentace o začlenění do kategorie činností se zvýšeným požárním nebezpečím nebo s vysokým požárním nebezpečím,
  • posouzení požárního nebezpečí,
  • požární řád,
  • požární poplachové směrnice,
  • požární evakuační plán,
  • dokumentace zdolávání požárů,
  • řád ohlašovny požárů,
  • tematický plán a časový rozvrh školení zaměstnanců a odborné přípravy preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
  • dokumentace o provedeném školení zaměstnanců a odborné přípravě preventivních požárních hlídek a preventistů požární ochrany,
  • požární kniha,
  • dokumentace o činnosti a akceschopnosti jednotky požární ochrany, popřípadě požární hlídky.
  • dokumentace o kontrolách a revizích pro hasící přístroje

Součástí dokumentace požární ochrany je také další dokumentace obsahující podmínky požární bezpečnosti, zpracovávaná a schvalovaná, popřípadě vedená podle zvláštních předpisů, např.:

První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle 1 rok před jeho instalací.

  • požárně bezpečnostní řešení,
  • bezpečnostní dokumentace (zákon č. 353/1999 Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o prevenci závažných havárií)),
  • bezpečnostní listy (§ 14 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a o chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 352/1999 Sb. a zákona č. 258/2000 Sb.),
  • doklady prokazující dodržování technických podmínek a návodů vztahujících se k požární bezpečnosti výrobků nebo činností,
  • rozhodnutí a stanoviska správních úřadů týkající se požární bezpečnosti při provozovaných činnostech.

Umístění HP

dle § 3 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Umístění hasicího přístroje musí umožňovat jeho snadné a rychlé použití.

Hasicí přístroj se umísťuje tak, aby byl snadno viditelný a volně přístupný. Je-li to nezbytné (např. z provozních důvodů), lze hasicí přístroj umístit i do skrytých prostor. V případech, kdy je omezena nebo ztížena orientace z hlediska jejich rozmístění (např. v nepřehledných, rozlehlých nebo skrytých prostorách) se k označení umístění použije příslušná požární značka umístěná na viditelném místě.

Hasicí přístroje se umísťují v místech s nejvyšší pravděpodobností vzniku požáru nebo v jejich dosahu.

Volba druhů a typů hasicích přístrojů se provede v závislosti na charakteru předpokládaného požáru, vyskytujících se hořlavých látkách nebo provozované činnosti. Při tom musí být vyloučeno, že bude v případě potřeby použit hasicí přístroj s nevhodnou hasební látkou.

Přenosné hasicí přístroje se umísťují:

  • na svislé stavební konstrukci (na stěně) – rukojeť musí být max. 1,5 m nad podlahou; nebo
  • na vodorovné stavební konstrukci (na podlaze) – pokud jsou k tomu konstrukčně přizpůsobeny, musí být vhodným způsobem zajištěny proti pádu (řetízek, úchytka).

V dopravních prostředcích a na strojích se hasicí přístroje umísťují tak, aby nemohly ohrozit bezpečnost osob, mohou být vodorovně, avšak zajištěny proti pohybu.

Označení a vybavení HP

dle § 9 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci))

Každý hasicí přístroj musí být opatřen:

  • plombou spouštěcí armatury,
  • kontrolním štítkem.

Kontrolní štítek musí být trvale čitelný a viditelný při pohledu na hasicí přístroj (nevylučuje-li to jeho konstrukční provedení), nesmí zasahovat do typového štítku a překrývat výrobní číslo hasicího přístroje.

Kontroly a údržba hasicích přístrojů

dle § 9 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)

Aby hasicí přístroj splnil svoji funkci, musí být provozuschopný, tedy udržován v řádném technickém stavu. Provozuschopnost (např. při kontrolách prováděných Hasičským záchranným sborem) se prokazuje dokladem o kontrole, kontrolním štítkem a plombou spouštěcí armatury.

Kontrola hasicího přístroje se provádí:

  • nejméně jednou za rok (pokud např. dokumentace výrobce nestanoví jinak) nebo
  • po každém použití nebo
  • vznikne-li pochybnost o jeho provozuschopnosti, např. při mechanickém poškození, při nesprávném tlaku (hodnotu provozního tlaku lze odečítat z manometru).

První kontrola provozuschopnosti hasicího přístroje musí být provedena nejdéle 1 rok před jeho instalací.

Periodická zkouška (povrchová prohlídka, kontrola značení, prohlídka vnitřku nádoby, zkouška pevnosti a těsnosti nádoby, zkouška těsnosti spouštěcí armatury nebo ventilu a zkouška pojistného ventilu), tedy podrobnější kontrola, se provádí:

  • jednou za 3 roky u hasicích přístrojů vodních a pěnových,
  • jednou za 5 let u ostatních hasicích přístrojů.

Kontroly, údržbu, opravy a plnění hasicích přístrojů mohou provádět jen osoby s odbornou kvalifikací, v souladu s vyhláškou č. 246/2001Sb.

Rozdělení hasicích přístrojů

Hasicí přístroje můžeme rozdělit na hasicí přístroje:

  • přenosné
  • přívěsné
  • pojízdné

Definice (dle § 1 vyhl. č. 246/2001 Sb., o stanovení podmínek požární bezpečnosti a výkonu státního požárního dozoru (vyhláška o požární prevenci)):

Věcné prostředky požární ochrany jsou prostředky používané k ochraně, záchraně a evakuaci osob, k hašení požáru a prostředky používané při činnosti jednotky požární ochrany při záchranných a likvidačních pracích a ochraně obyvatelstva při plnění úkolů civilní ochrany, popřípadě při činnosti požární hlídky.

Hasicí přístroje dále rozdělujeme podle typu náplně:

  • práškové,
  • sněhové (plynové – CO2)
  • pěnové
  • vodní
  • halonové

Jak vybrat vhodný hasicí přístroj?

Vhodnost a použití hasicích přístrojů je závislá na hořlavé látce, na účinku hasební látky a znalosti prostoru, kde má být hasicí přístroj použit. Nejčastěji se v objektech používají hasicí přístroje přenosné, hasicí přístroje pojízdné se používají v podmínkách na některých provozech. Liší se pouze ve způsobu uvedení do činnosti a v objemu hasiva.

Jak hasicí přístroj používat?

Správné použití je graficky znázorněno na každém hasicím přístroji a je doplněno krátkým popiskem. Hasební zásah provádějte vždy po směru větru a hořící plochu haste od kraje. Hasicí přístroj lze použít opakovaně. Po každém použití hasicího přístroje zajistěte jeho opětovné naplnění u odborné servisní firmy. Naplnění a kontrolu hasicího přístroje je nutné zajistit i po krátkém použití, vyhnete se tak komplikacím souvisejícím s nedostatkem hasiva při dalším použití hasicího přístroje.

Jak jsou hasicí přístroje konstruovány?

Hasicí přístroje jsou konstruovány tak, aby jejich používání a manipulace s nimi byla jednoduchá, aby neměly velkou hmotnost a byly spolehlivé. Vzhledem k omezenému množství hasiva a omezené době činnosti jsou používány především na začínající požáry, kdy je možno ještě bezpečně hasící přístroje použít. Hasicí přístroje se skládají z tlakové nádoby s hasivem, armatur, manometrů apod. Mohou být pod stálým tlakem (v tomto případě je hasivo vytlačováno hnacím plynem po uvedení do činnosti) nebo mohou být konstruovány tak, že vně nebo uvnitř přístroje je tlaková láhev nebo patrona s výtlačným plynem (v tomto případě dojde k vytlačení hasiva z přístroje až po otevření ventilu tlakové láhve, např. u pojízdných hasicích přístrojů, nebo po naražení přístroje nárazníkovou armaturou).